Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Bakteriální onemocnění je jakékoli onemocnění způsobené bakteriemi. Bakteriální onemocnění není totéž co bakteriální infekce, neboť infekce se nemusí navenek nijak projevit (alespoň zpočátku). Příklady bakteriálních onemocnění jsou tetanus, listerióza, tuberkulóza, cholera, břišní tyfus, mor a mnoho dalších. První linií obrany proti bakteriálním onemocněním jsou antibiotika. Viz také bakterie, bakteriální infekce.

Bakteriální dysenterie je jiný název pro shigelózu. Viz také bakterie, dysenterie.

Bakteriální gastroenteritida je zánět žaludku a střeva, který je způsoben bakteriální infekcí. Bakteriální gastroenteritida může postihnout jednoho člověka, ale často postihuje celou skupinu lidí, kteří jedli stejné potraviny. Někdy se jí říká otrava jídlem, protože se často vyskytuje po jídle na piknicích, na velkých společenských akcích, případně ve stravovacích zařízeních, která nedodržují hygienické standardy. Bakterie se mohou do jídla nebo do pití, pokud je připravuje někdo, kdo si předtím řádně neumyl ruce, případně používal nečisté kuchyňské náčiní, kontaminovaná prkénka na krájení apod. Bakterie se mohou rovněž pomnožit v mléčných výrobcích nebo potravinách, které obsahují majonézu nebo byly příliš dlouho mimo chladničku, případně nebyly správně ohřívány. Bakteriální gastroenteritidu může způsobit mnoho různých typů bakterií, včetně Campylobacter jejuni, Escherichia coli, salmonel, stafylokoků apod. Viz také bakterie, gastroenteritida.

Bakteriální vaginóza je patologická změna poševního prostředí, která je způsobena přemnožením různých choroboplodných zárodků, zvláště pak bakterií Gardnerella vaginalis. Jinými slovy, při bakteriální vaginóze jsou potlačeny „hodné“ bakterie mléčného kvašení, které za normálních okolností zajišťují kyselé pH v pochvě a chrání ji tím před patogeny. Viz také bakterie, vagina.

Bakteriální infekce jsou infekce způsobené bakteriemi. Bakterie způsobují celou řadu bakteriálních onemocnění – např. tetanus, listeriózu, tuberkulózu, choleru, břišní tyfus, mor a mnoho dalších. Bakteriální infekce není totéž co bakteriální onemocnění, neboť infekce se nemusí navenek nijak projevit (alespoň zpočátku). Bakterie se do těla mohou dostat přes poškozenou kůži (rány, škrábance nebo neodborně provedené chirurgické zákroky), ale i ústy a nosem. Některé bakterie se množí tak rychle, že utlačují tkáně hostitele a narušují jejich normální funkci. Některé mohou zabíjet buňky a tkáně hned po svém pomnožení. Někdy produkují toxiny, které mohou paralyzovat a ničit buňky nebo vyvolat masivní imunitní reakci, která má pro organismus závažné následky. Viz také bakterie, infekce, virové infekce, plísňové infekce, parazitární infekce.

Bakteriální meningitida je meningitida (zánět mozkomíšních plen), která je způsobena bakteriemi. Častým původcem bakteriální meningitidy je Neisseria meningitidis, ale onemocnění mohou vyvolat i jiné druhy bakterií. Některé typy bakteriální meningitidy mohou být závažné, akutní nebo dokonce život ohrožující. Viz také bakterie, meningitida.

Bakteriální toxin je jakýkoli toxin, který je produkován některou z bakterií. Příklady bakteriálních toxinů jsou: botulotoxin – je produkován bakterií Clostridium botulinum, choleratoxin – je produkován bakterií Vibrio cholerae, shiga toxin – nejčastěji je produkován bakterií Shigella dysenteriae (jeden z několika druhů shigel), ale i některými sérotypy bakterie Escherichia coli, tetanotoxin – je produkován bakterií Clostridium tetani, apod. Viz také bakterie, toxin, toxin produkující bakterie.

Plísňové onemocnění je jiný název pro mykózu.

Nádorové onemocnění je jiný název pro zhoubný nádor. Viz také nádor.

Chronické žilní onemocnění (CHŽO) je postižení žilního systému, které se projevuje příznaky, které ovlivňují kvalitu života a často vyžadují lékařské vyšetření. Nejčastější formou onemocnění žil dolních končetin jsou křečové žíly (varixy). Mohou být provázeny otoky a kožními změnami. Bolesti dolních končetin, pocit napětí a tíhy v končetině, poruchy čití a noční křeče patří mezi typické obtíže, které se mohou vyskytnout i u pacientů bez viditelných změn. Onemocnění je častější u žen. Doporučena jsou režimová opatření, kompresivní léčba a léky na podporu žil. U pacientů s chronickými otoky a u těch, u kterých je plánována operace křečových žil, je nezbytné provést vyšetření duplexní sonografií.